Máchovo jezero

Největší rybník v severních Čechách. Plocha 284 ha. Významné rekreační středisko.

Památník Karla Hynka Máchy - Doksy

Oblast Doks je spjata se jménem romantického básníka Karla Hynka Máchy (1810 -1836). Krátký, ale pohnutý osud velkého českého básníka se stal legendou. Byl tulákem s vnímavou duší, který nacházel inspiraci pro své dílo především ve zdejší půvabné krajině.

Hrad Bezděz

Hrad zbudován na vyšší ze dvou blízkých čedičových homolí (Velký Bezděz; na sousedním Malém Bezdězu se rovněž nacházejí zbytky opevnění) v l. 1264-78 Přemyslem Otakarem II. Poprvé se setkáváme se snahou přesunout první styk s nepřítelem co možná nejdále od hradu; opevnění s prvními třemi branami a Čertovou věží sleduje přístupovou cestu daleko pod hrad. – R. 1279 zde věznil Ota Braniborský mladého krále Václava II. a jeho matku, královnu Kunhutu. V r. 1300 hrad přešel do šlechtických rukou a zůstal v nich až do r. 1348, kdy jej vykoupil zpět pro královskou korunu Karel IV. a zařadil mezi hrady uvedené v Majestas Carolina. Na počátku 30-leté války byl Bezděz vypálen, kolem r. 1630 za Albrechta z Valdštejna měl být postupně proměňován v moderní pevnost, od svého záměru však Albrecht záhy ustoupil a v průběhu 2. pol. 17. stol. byl hrad již zpustlý. V 17. a 18. stol. mariánské poutní místo a sídlo montserratských mnichů, klášterní úpravy naštěstí vlastní hrad příliš nepoznamenaly. Po zrušení kláštera Josefem II. byl Bezděz ponechán svému osudu. – Bezděz byl nástupcem hradu Housky, jehož stísněnost a skutečnost, že jej nebylo možné dále rozšiřovat, byly zřejmě hlavními podněty ke vzniku Bezdězu.

Houska (hrad, zámek)

Podle nejnovějších poznatků vyplývajících z archeologického průzkumu byl hrad založen v dekádě 1270-1280 Přemyslem Otakarem II., a to téměř souběžně s blízkým Bezdězem, dokonce stejnou stavební hutí.

Pravděpodobně z rukou Václava II. se dostal do držení Ostrve, pánů z Dubé. Ti v období své největší slávy rozhodovali o trůnu, jakož i o příjmech pokladny koruny.

Hrad vyrostl v lokalitě původně dřevěného, později kamenného hradiště (konec 9. století), které vévoda Pšovanů Slavibor založil pro svého syna Houseka.

Během své existence prošel původně nedobytný gotický hrad řadou stavebních úprav, díky kterým se dnes na Housce potkáme se všemi slohy, a to již od pozdně románského. Zejména zásahy renesanční určily aktuální podobu stavby i nejbližšího okolí hradu (zpřístupnění po Třicetileté válce). Renesanční zámek s prvky gotického hradu je zřejmě ta nejvýstižnější charakteristika pro jeho nynější podobu.

Kostel sv. Petra a Pavla - Mimoň

Farní kostel sv. Petra a Pavla, dnešní dominanta města, je zasvěcen sv. Petru a Pavlu a jáhnům sv. Agapitovi a sv. Jiřímu, jejichž ostatky jsou zde uloženy. Nachází se na místě původního kostela ze 12. století. Stavebně byl obnoven do barokního slohu v letech 1661-1663 italským stavitelem Guiliem Broggiem (podle jedné z teorii se na stavbě podílel i Santino Bossi). Věž kostela byla postavena v r. 1674 a s kostelem spojena až po požáru města. Z původních 5 barokních hranolových kaplí okolo kostela, vystavěných v letech 1672-1675, se dochovala pouze pátá uprostřed jižní strany (kdysi sloužila jako márnice). Fara u kostela je z roku 1678. V okolí kostela se nachází několik barokních soch.

Vrátenská Hora u Mšena

Stojíme na nejvyšší hoře Mělnického okresu, a tou je se svými 508 m.n.m Vrátenská Hora u Mšena. I tady stojí druhá rozhledna v pořadí. Tu první zbudoval okrašlovací spolek ze Mšena. Nedostatek financí vyřešili členové prostě tím, že na vrcholku postavili 12m.vysokou hasičskou cvičnou věž. Složité to bylo hlavně s její dopravou. Věž musela být kompletně rozebrána, pomocí koňských potahů dovezena na místo a tam opět smontována. Spolek ji doplnil pohodlným schodištěm a zastřešením. Jenomže tato stavba podlehla zubu času někdy okolo roku 1903.

Obnovu rozhledny si dalo za cíl Občanské sdružení obcí Kokořínska založené r. 1990 a sdružujcí okolních 17. vesnic.Jenomže cesta od myšlenky byla zdlouhavá. Našel se sice investor, mobilní operátor Eurotel, jenomže ctěl na vrcholku postavit typizovanou stavbu. Tomu zase bránila správa CHKO i samo sdružení. Spasitelem se stala Česko-Rakouská firma, která navrhla zajímavou stavbu s trojúhelníkovou podstavou a boky obitými plechem. Tento návrh se začal realizovat a tak 28.řijna 1999 proběhlo slavnostní otevření této 42.metrů vysoké rozhledny.

Kostel sv. Jiří - Chlum

Kostel sv. Jiří je v dnešní podobě barokní stavba stojící na místě staršího kostela, doloženého již ve 14. století. Chlum byl v té době samostatnou farností, a tak tomu bylo až do husitských válek. Co se během té doby dělo s obcí a kostelem, to nevíme, ale vzhledem k tomu, že v okolí relativně blízkých Blíževedel řádili husité, tato doba zřejmě pro kostel nebyla příliš dobrá. Další zprávy o kostele jsou až ze 16. století, kdy je zminován jako lokalie - filiálka farnosti Pavlovice. Bohoslužby putovali do Chlumu celebrovat pavlovičtí kaplani a samostatná farnost tedy zanikla. V 18. století byl kostel přestavěn do barokní podoby, ze které ale po řádění vandalů a zlodějů v 90. letech 20. století zbylo jen něco. Kostel je dnes v žalostném stavu, vnitřní vybavení prakticky neexistuje, zvony padly za obět rekvizicím. Původní vybavení kostela ale bylo velice nákladné. Josef Prinke z nedalekého Popelova kostelu věnoval ostatky sv. Jiří, dále se uvádí dva kalichy a další poměrně cenné vybavení. To vše je dnes neznámo kde. V kostele se 1x do měsíce v letním období slouží bohoslužby. Bývá to vždy 24. den v měsíci, ale nesmí to být sobota a neděle.

Kaple Nanebevzetí Panny Marie - Vrchovany

Kaple původně snad ze 17. století, znovu vystavěna či rozšířena r. 1801 (vysvěcení 15.8.1802). Jednolodní, obdélníková, s půlkruhově uzavřeným presbytářem se sakristií po jižní straně. Průčelí se štítem upraveno začátkem 19. století v lidovém baroku, stěny členěny lizénami, vnitřek plochostropý. Zařízení - oltář raně barokní, z 2. poloviny 17. století, portálový, s boltcovým ornamentem, s obrazy z 19. století, na stěnách obrazy českých patronů, lidový barok 2. poloviny 18. století, varhany od Franze Müllera z Janova u Nového Boru a zvon z r. 1909 od Diepolda Praye.

Jestřebí (zřícenina hradu)

Zříceniny hradu nad obcí na bizarním pískovcovém skalním útvaru, jehož spodní základna je menší než horní plošina. Hrad Jestřebí vznikl ve 2. pol. 13. stol., poprvé se připomíná r. 1296; mezi roky 1300 a 1403 však o něm historické záznamy chybí, pravděpodobně v té době zanikl a dochované pozůstatky pocházejí až z hradu vybudovaného na poč. 15. stol.; nelze vyloučit, že původní hrad stál jinde a nový objekt pouze převzal jeho jméno. Na poč. 16. stol. začal chátrat a před r. 1550 byl již pustý. V 18. stol. se z hradní skály začal těžit pískovec, dnešní stav je díky velkým destrukcím částí skalního bloku v 19. stol. pouze torzem původního; jeden z uvolněných obrovských balvanů dokonce pobořil tři domy. Plocha hradu se rozpadala do dvou úrovní, na nižší dnes vstupujeme novogotickým schodištěm, vestavěným do bývalé studny. – Po husitských válkách se na Jestřebí usadili loupežníci a po několik let sužovali okolí; pověsti vypráví o pokladech ukrytých v nitru skal.

Kostel sv. Ondřeje - Jestřebí

Kostel sv. Ondřeje v Jestřebí u České Lípy je rokoková stavba, nástupce původního farního kostela neznámého patrocinia (dedikace čili zasvěcení), který stával na úpatí kopce s hradem a z nějž se dodnes dochovala pouze věž. Nový kostel dostal patrocinium sv. Ondřeje, apoštola a byl vysvecen arciděkanem Hockem z Horní Police v roce 1791. V kostele je rokokové zařízení. Mše svatá je v neděli v zimním čase v 15.00, v letním čase v 17.00 hod., ve všední dny dle ohlášení.

Starý Berštejn (zřícenina hradu)

Gotický hrad Starý Berštejn založen na dominantním kopci nad obcí Vrchovany až počátkem 15. stol., zpustl v 2. polovině 16. stol. po založení zámku Nový Berštejn.

Zřícenina nyní v soukromém vlastnictví, přístup možný jen po předchozí dohodě s majitelem.